Prohledat tento blog

neděle 25. listopadu 2012

Z nejchutnějších dezertů ten nejjednodušší

     Po dobrém jídle si vždycky ráda dám něco sladkého. Nemusim po jídle dezerty, které jsou moc sladké a moc těžké, ty si radši dám samostatně, abych se dovalila ještě k nějaké činnosti. Na návštěvě nás kamarádka pohostila moc dobrým moučníkem, který hezky vypadal a chutnal a nějak jsem nevěděla, proč se pro nás tak nadřela s něčím tak dobrým, ale ona se jen smála, že to je to nejjednodušší, co mohla připravit. Tak to zvládne opravdu každý a nemusí se za to stydět. Sice to není nějaká exhibice kuchařských schopností, ale kdo má rád dobré jídlo, určitě si pochutná a ocení např. i lehkost Jaruščiných Bebe řezů.


Jaruščiny Bebe řezy 

dvoje sušenky: bebe rodinné kakaové a cereální
300g zakysaná smetana
100g cukru (podle chuti)
kakao

Smícháme zakysanou smetanu s cukrem a tím potíráme sušenky a lepíme je k sobě bílou na tmavou tak, že tvoříme kvádr. Nakonec celý kvádr potřeme směsí smetany a cukru a posypeme kakaem. Necháme v ledničce nejlépe přes noc. Řezy se krájí šikmo, aby vynikly barvy.

Dobrou chuť!

Navštivte i moje stránky na facebooku.

sobota 17. listopadu 2012

Domácí těstoviny nejsou pruda

     Včera jsem se koukala na Master chefa, kde soutěžící vyráběli domácí těstoviny a někteří vypadali, že je to pro ně nepřekonatelná fuška, tak jsem vám chtěla říct, že neni.

     Já jsem je zkoušela tenhle rok jednou a moc mě to nadchlo a hlavně to bylo opravdu pochutnání, když jsem je servírovala ke králíkovi na francouzský způsob.

Těsto na tagliatelle 


400g mouky
4 vejce

     Na vál udělejte kopeček z mouky, uprostřed si vytvořte důlek a do něj vyklepněte čerstvá vejce. Nejdřív začněte těsto zadělávat vidličkou, potom se do toho opřete rukama. Mě tenhle poměr vajec a mouky vyhovoval, ale je možné, že vejce či mouka budou mít jiné vlastnosti, tak je možné přidat mouku, pokud bude těsto příliš řídké, nebo trošičku vody, bude-li moc tuhé, ale důležité je poctivě a vytrvale těsto propracovat. Poté se dá na chvilku odpočinout. V tu dobu jsem připravovala králíka, recept bude následovat.
     Pružné hladké těsto se dá buď vyválet a poté z něj tvořit (to je pro odolné povahy, protože je to fakt makačka, ale zase pomůže určitě proti stresu), nebo se dá prohnat strojkem na těstoviny. Tenhle způsob jsem zvolila já. Těsto jsem protahovala strojkem od nejširší po nejužší možné nastavení a naposled jsem si nastavila kráječ na velikost tagliatelle a bylo. Potom jsem si těstoviny rozvěsila po kuchyni na provázek uschnout, než dodělám králíka.
     Domácí těstoviny stačí vařit 3 minutky a jsou hotové. Kdo je zkusí jednou, zjistí, jak jsou dobré a příprava není nijak náročná, určitě si je zamiluje. Já se nejvíc těšim, až si z nich udělám jednou lasagne, protože nebudu používat plátky naskládané vedle sebe, ale jeden velký plát přes celý pekáč :-)



Králík po francouzku


4 porce králičího masa
1,5dcl bílého vína
2 velké mrkve
2 - 3 velká rajčata
svazek jarních cibulek nebo šalotky
6 stroužků česneku
čerstvé bylinky: tymián, rozmarýn, šalvěj
olivový olej
sůl, pepř

     Zapékací mísu vymažeme troškou olivového oleje, přidáme mrkev nakrájenou na tlustší kolečka, na hrubo nasekané jarní cibulky, přepůlené stroužky česneku, rajčata pokrájená na kostičky a čerstvé bylinky, vše osolíme a opepříme a podlijeme bílým vínem. Navrch posadíme osoleného a opepřeného králíka.
     Dáme péct v uzavřené nádobě nebo pod alobalem do rozehřáté trouby asi na hodinku podle velikosti králíka, podle potřeby můžeme podlít.
     Doporučuji podávat s domácími těstovinami nebo s bramborovými gnocchi.




Navštivte i moje stránky na facebooku.

čtvrtek 8. listopadu 2012

Bon appetit! ...rande s pouliční pařížskou kuchyní

   
     Vyrazila jsem si na podzim na 5 dní do Paříže, rozpočet jsem neměla převeliký a přesto jsem ochutnala hodně dobrot, které bohužel u nás nemáme a ty, které máme jsou nepoměrně drahé od toho, jak lacině se dají pořídit právě v Paříži. V restauracích jsem se neohřála a raději jsem ochutnávala tu a tam něco po ulicích, ať už v boulangeriích (pekárnách), v pattiseriích (cukrárnách), v čínských restauracích, které mají o hodně odlišnou nabídku a nebo jsem se živila ze supermarketu Carrefour sýry, šunkami, sušeným hovězím a bílým chlebem. Nejzajímavější ale byla procházka po trhu nedaleko hřbitovu Montparnasse, kde jsem ochutnala klasický quiche lorraine plný creme fraiche, slaniny a sýra.

sýr z mléka ovčího, kozího a kravského
můj nejoblíbenější typický měkký kozí sýr se zeleno bílou plísní navrchu
   
     Typický Francouz, kterého není vždy lehké v Pařížipotkat, si ráno zajde pro croissanty, většinou snídá dva a sní je jen tak ke kafíčku. Bagetu si kupuje během celého dne, podle toho, kdy jí hodlá jíst, ale důležité je, aby bageta byla čerstvá. Jak dlouho je ale bageta čerstvá pro našeho ukázkového Francouze? Prý tři hodiny. Tím jsem se řídila a vychutnala jsem si sýry s čerstvým pečivem a bylo to lepší než kdejaká naše omáčka s knedlíkem... No a zajímavé bylo, že když Pařížani nakupovali v supermarketu, hned popadli bagetu a začali ji ještě cestou po obchodě lámat a jíst. To mi připadalo hodně sympatický :-)

Cukrárna v ulici s luxusními butiky Saint Honoré, kde jsem ochutnala po poradě s panem prodávajícím čokoládový dortík, který si doteď sama závidim :-) ..uvnitř polevy s hořké čokolády byl bílý šlehaný krém ze smetany na kakaovém korpusu, bohužel se neodvážím odhadnout podrobnosti, ale příště se tam zeptám.
Je libo tartaletku, nebo radši koláček? V pekárně na Montmartru byla velmi milá a veselá obsluha.
Byl by hřích neochutnat alespoň jednu makronku (tohle jsou věhlasné a originální Ladurée) a nebude doufám dlouho trvat, než si makronky připravím sama a samozřejmě se podělím o výsledek.
Z jiného soudku. Stejně jako u nás si Pařížani oblíbili asijskou kuchyni, kromě sushi restaurací jsou všude čínské restaurace a bistra, kde je možné najít všelijaké asijské speciality. Zajímavé je, že Asiat se při své přizpůsobivosti snažil Francouzům nabídnout něco trochu po jejich. Takže jako se u nás připravuje spousta jídel z vepřového, protože jsme národ prasožroutů, Pařížanům se nabízí po asijsku připravené čerstvé mušle mnoha druhů, více druhů krevet a spousta kuřecích a hovězích jídel a vepřová jsou jen velmi vzácná. Nejvíce mi chutnali knedlíčky, které jsou na fotce vlevo nahoře, které byly plněné krevetami nebo vepřovým masem.
Francouzská kuchyně se mě držela i před spaním, když v televizi začal Master chef. Zbývali jen tři kuchaři a připravovali dezert ze syrovátky (nevídané) a kuřecí roládu.

     Nakonec přidám několik fotek z trhu, kde byla široká nabídka ovoce a zeleniny, zejména bych si všímala nádherných rajčat různých tvarů, druhů a barev a artyčoků, které se dali pořídit za 2,5 eura po pěti kusech. V tu chvíli jsem pomalu začínala litovat, že nemám v hotelu aspoň malý vařič a to nebylo všechno. Čerstvé mořské plže a mlže vystavovalo několik prodejců. Někteří prodávali houby, ze kterých jsem poznala hřiby, lišky klasické oranžové, ale i černé, čirůvky a další. Škoda jen, že tam neměli lanýže, ale byl to trh pro běžné lidi, tak by to ani nemělo smysl. Problém ale byl, že turisté tam žádní nebyli a ne každý prodavač byl zvědavý na to mluvit anglicky, nakonec ale zjistí, že s Češkou se dá domluvit i rukama a nohama a pookřeje. 
     Vyloženě uchvácená jsem byla z prodeje drůbeže. Prodávala se i s hlavou a pařátama, takže člověk krásně viděl, jaké zvíře a v jaké kondici si skutečně kupuje. Žádný zajíc v pytli aneb polské kuře v plastu. Stejně tak se prodávali i králíci, které vám prodavač stáhne, až potom, co si vyberete huňáče, co se vám líbí nejvíc. 
     Nejdéle jsem se zdržela u pultu s lahůdkami. Člověk aby majonézový salát pohledal! Na výběr bylo několik naložených salátů z různých vnitřností, tlačenka skoro jako česká s tím rozdílem, že se nechlubila množstvím aspiku, ale krásnou mozaikou z masa a zeleniny, dále nabízeli tlačenku z drštek, různé teriny, quiche, sladké koláče a hlavně u zákazníků nejoblíbenější gratinované brambory (klasické se sýrem, s pórkem, s cuketou, s uzeninou apod.), čočku s kousky vepřového, kachního a klobásami, rajčata a zelné listy plněné mletým masem, rýži s mořskými plody a něco jako bramborovou kaši. A takhle jsem to pro vás zdokumentovala:

     Mě Paříž vždycky inspiruje, tentokrát snad víc než kdy jindy a už se těšim, až si upěču makronky, králíka nebo nějaký quiche, tak snad i vy se necháte lehce inspirovat fotkami a mým skromným komentářem.


Navštivte i moje stránky na facebooku.