Vánoční pečení lanýžů, perníčků a pusinek

     Každý rok pečeme na Vánoce stejné druhy cukroví jako vanilkové rohlíčky, pracny a linecký s menšími obměnami a musim říct, že i když je vlastně dobrý, tak mě nijak extra jeho chuť neuchvacuje, spíš ho mám ráda jako vánoční klasiku a Vánoce bez těhle "sladkejch sucharů", jak jim řikám, si ani nedokážu představit.
Tenhle rok jsem si řekla, že kromě toho, že přiložim mámě pomocnou ruku, udělám si i něco svého pro méně suché typy. Nakonec jsem zvolila čokoládové lanýže, protože ty má každý rád a navíc jsem si vyzkoušela jejich obrovskou dávku už jednou tenhle rok. Doufám, že jimi potěším rodinu doma, ale i známé a kamarády, se kterými se vyjímečně vánočně podělím.
     Lanýže budou tak dobré, kolik lásky do nich vložíte. Láska ale nestačí, použijte tedy kvalitní suroviny, protože je jich opravdu pár a každá má velký vliv na konečnou chuť, proto vyberte opradové máslo, čokoládu vyberte s vysokým procentem kakaa a nebojte se lanýže ochutit vaším oblíbeným likérem, v chuti se vám vrátí i s úroky.

Čokoládové lanýže

70 až 80 ks:
100ml smetany 33% tuku
150g másla
90g krupicového cukru
300g min 70% čokolády
3 lžíce likéru
4 lžíce kakaa

     V rendlíku si na malém plameni zahřejeme smetanu s máslem a cukrem, nesmí se vařit, ale chceme rozpustit cukr a potom, co se cukr rozpustí, sundáme rendlík z plamene a přidáme čokoládu nalámanou na menší kousky s likérem (já jsem použila medovinu, protože se mi zdála nejvánočnější a dostupná, ale minule jsem použila Amaretto a výsledek byl taky supr) a vše promícháme v homogenní hmotu. Necháme vychladnout a odpočívat přes noc v lednici.
     Druhý den je hmota ztuhlá a my můžeme tvarovat lanýže. Já jsem vždy lžičkou vydolovala kus hmoty a rukama jako z modelíny jsem vytvořila opravdu něco jako lanýž, protože mi prakticky ani hezčí tvar vytvořit nešel. To poznáte sami, ale práce je to celkem příjemná. Hotový lanýžek pak obalíme v prosátém kakau.
     Takhle vypadá základní klasický lanýž, řekla bych. Já jsem si vytvořila i lanýže zelené a béžové. Na výrobu zelených použijte místo kakaa čerstvě namleté doma opražené pistácie s troškou cukru a na béžové použijte také čerstvě namleté a doma opražené mandličky. Někdo dokonce používá cukrářské zlato, ale jak vždycky řikám "nejsem Rockefeller!", takže to jsem já nepoužila.

Vánoční perníčky

     I přesto, že vždycky pečeme vánoční suchoklasiky, nikdy jsme neměli na Vánoce klasické perníčky a to jsem se tenhle rok rozhodla změnit. Připravila jsem si těsto 3 dny dopředu podle klasického receptu a pak už stačilo jen vyválet, vykrájet a vykrojené perníčky upéct. Musim říct, že rozvalování těsta nebyla uplně sranda a popravdě ani nevim, jestli to bylo těstem nebo mými schopnostmi. Vykrajovala jsem ale už s radostí skoro všechny tvary, co jsem měla k dispozici a dala jsem perníčky péct. V receptu bylo řečeno 10 - 12 minut na 180 stupňů. Po 9 minutách jsem perníčky zkontrolovala a už byly hotový (moje trouba funguje vždycky po svym), krom toho i trochu nahnědlý až načernalý. Ten nejčernější jsem si tedy vzala k ochutnávce, aby zmizel z očí a byla jsem hodně překvapená, jak se mi perníčky povedly. Druhý den jsem s mamkou perníčky zdobila polevou za pomocí asi stoletého zdobítka a později špejlí, perníčky jsou tudíž pěkně rustikální a to je na Vánoce docela cool a žádoucí.

Množství pro 3 plechy:
400g hladké mouky
100g moučkového cukru
4 lžíce medu
2,5 lžíce perníkového koření
2 vejce
50g másla nebo hery

poleva:
1 bílek
150g moučkového cukru
trocha citronové šťávy

     Na vál si připravte prosátou mouku, cukr a koření, vše rukou promíchejte, udělejte kopeček a v něm důleček a do něj přidejte med, vejce a máslo, nejlépe vše v pokojové teplotě. Pořádně se do těsta opřete a pěkně ho vypracujte, podle mě se u toho spálí nějaká ta kalorie, která se krásně vykompenzuje až budete perníčky ochutnávat po upečení.
     Těsto nechte odpočívat 3 dny v lednici. Většina lidí nechává míň, takže to asi jde, ale mě právě 3 dny vyhovovaly.
     Těsto poté znovu propracujte a vyválejte si plát o tloušťce asi 2 milimetrů. Z něj vykrajujte libovolné tvary a pokládejte je na plech s pečícím papírem. Nechte je v troubě vyhřáté na 180 stupňů na 10 minut.
Polevu si připravte smícháním bílků a cukru, do tohoto pomalu vmíchejte pár kapek citronové šťávy pro lesk a můžete své perníčky zdobit dle libosti nejlépe ještě za tepla, aby poleva rychle vyschla.

Pusinky

     Ze zdobení perníčků mi zbyla ještě trocha polevy, což jsou bílky s cukrem a v lednici zbývaly nepoužité bílky z jiného pečení, proto mě napadlo udělat ještě pusinky. Ty jsem vyráběla bez receptu tak, že jsem si se špetkou soli vyšlehala bílky, co jsem našla v lednici a k nim jsem po částech vmíchávala zbylou polevu s cukrem. Ochutnala jsem, jestli jsou bílky akorát sladké a byly, ale kdyby ne, tak bych zašlehala ještě další cukr. Na plech s pečícím papírem jsem pak tvořila cukrářským pytlíkem různě velké pusinky a dala je péci do trouby vyhřáté na 150 stupňů na asi 5 minut a poté jsem snížila teplotu na 50, aby se hezky vysoušely asi 20 minut.. Popravdě, ta počáteční teplota měla být nejspíš nižší, protože pusinky se mi celkem zbarvily, ale u mě vzhledově určitě obstály a podle ubývání kusů obstály zřejmě i chuťově.

     Hodně štěstí a radosti k pečení :-)

Navštivte i moje stránky na facebooku.

Jednou z Thajska, jednou z Itálie, dvakrát oslnit

Zelenina s chutí klasického tom kha kai

     Polévku tom kha kai miluju, kdykoliv si jí můžu dát, tak to udělám, ale naučila jsem se jí dělat i doma. Protože jsem ale měla větší hlad než jen na polévku, zkusila jsem stejný postup na hlavní chod připravovaný bez masa a vyšlo to na jedničku. Kdo si libuje v thajských chutích, kokosovém mléku a čerstvém koriandru, musí tohle vyzkoušet :-)

4 porce:

500g žampionů

1 velký pórek

1 cibule

4 stroužky česneku

1 – 2 mrkve

1 konzerva bambusu

zázvor

200ml kokosového mléka

čerstvý koriandr

rybí omáčka

citrusová šťáva

chilli paprička

koření: 2 lžičky od těchto: koriandr, kurkuma, paprika

pepř, sůl

olej

na ozdobu granátové jablko

     Do velké pánve (využijte svůj wok) dejte na trochu oleje cibuli (půlproužky), pórek (kolečka), mrkev (tenká půlkolečka či nudličky), česnek na drobno, zázvor buď nastrouhaný, nebo nasekaný na co nejdrobnější kousíčky a kolečka chilli papričky. Směs prohoďte na pánvi s kořením a vlijte pár lžiček rybí omáčky a podlijte troškou vody, směs nechte dusit, než bude zelenina na skus. Poté do směsi přidejte kokosové mléko, promíchejte a chvilku povařte. Vše se zakápne trochou limetové nebo citronové šťávy.

     Takto připravenou zeleninu posypte spoustou čerstvého koriandru a trochou zrnek granátového jablka na ozdobu. Podávejte nejlépe s jasmínovou rýží nebo plochými rýžovými nudlemi.

Italská rybí polévka

     Italských rybích polévek existuje mnoho, ráda bych připravila nějakou z mnoha druhů ryb a mořských plodů, ale můžeme si zkusit i nějakou obyčejnější (levnější), ale o nic méně dobrou. Klasickou a jednoduchou, kterou jsem okoukla od babičky, která dlouho žila a vařila v Itálii, si můžete samozřejmě přikrášlit použitím jiných druhů ryb, ale taky můžete klidně vynechat oliheň v rámci ještě většího zachování rozpočtu. Oliheň je v polévce vynikající, ale hlavní chuť podle mě nesou rajčata a ančovičky v kombinaci s česnekem a zelenou petrželkou. Tak si ji zkuste tak jak uznáte za vhodný, přikousněte bílý chléb a hlavně si šmákněte J

4 porce:

1 cibule

6 stroužků česneku

1 – 2 mrkve

půl většího celeru

1 petržel

2 nohy řapíkatého celeru

konzervovaná rajčata

400 ml vývaru

několik ančovičkových či sardelkových filetek

300g filete

300g olihní

koření: sůl, pepř, koriandr, hřebíček rozemletý

čerstvá plocholistá petržel

     Do hrnce dejte na olej cibulku na drobno, nechte zesklovatět, přidejte česnek, na drobno pokrájenou kořenovou zeleninu a řapíkatý celer, prohoďte a přidejte koření. Zamíchejte a přidejte sardinky nebo ančovičky z konzervy. Zalijte rajčaty a vývarem, nechte vařit, dokud není zelenina na skus. Poté přidejte oliheň pokrájenou na úzká kolečka a následně rybí filé pokrájené na větší kostky. Oliheň se vaří asi 15 minut a ryba asi 5 minut, proto rybu přidávejte přibližně po 10 minutách vaření olihně. Polévku ochutnejte, přidejte sůl a pepř je-li třeba. Nakonec dejte do polévky spoustu čerstvé petržele.

     Takto připravená polévka potřebuje jen čerstvé bílé pečivo, bílé víno a hladového strávníka.

Navštivte i moje stránky na facebooku.

Z nejchutnějších dezertů ten nejjednodušší

     Po dobrém jídle si vždycky ráda dám něco sladkého. Nemusim po jídle dezerty, které jsou moc sladké a moc těžké, ty si radši dám samostatně, abych se dovalila ještě k nějaké činnosti. Na návštěvě nás kamarádka pohostila moc dobrým moučníkem, který hezky vypadal a chutnal a nějak jsem nevěděla, proč se pro nás tak nadřela s něčím tak dobrým, ale ona se jen smála, že to je to nejjednodušší, co mohla připravit. Tak to zvládne opravdu každý a nemusí se za to stydět. Sice to není nějaká exhibice kuchařských schopností, ale kdo má rád dobré jídlo, určitě si pochutná a ocení např. i lehkost Jaruščiných Bebe řezů.

Jaruščiny Bebe řezy 

dvoje sušenky: bebe rodinné kakaové a cereální
300g zakysaná smetana
100g cukru (podle chuti)
kakao

Smícháme zakysanou smetanu s cukrem a tím potíráme sušenky a lepíme je k sobě bílou na tmavou tak, že tvoříme kvádr. Nakonec celý kvádr potřeme směsí smetany a cukru a posypeme kakaem. Necháme v ledničce nejlépe přes noc. Řezy se krájí šikmo, aby vynikly barvy.

Dobrou chuť!

Navštivte i moje stránky na facebooku.

Domácí těstoviny nejsou pruda

     Včera jsem se koukala na Master chefa, kde soutěžící vyráběli domácí těstoviny a někteří vypadali, že je to pro ně nepřekonatelná fuška, tak jsem vám chtěla říct, že neni.

     Já jsem je zkoušela tenhle rok jednou a moc mě to nadchlo a hlavně to bylo opravdu pochutnání, když jsem je servírovala ke králíkovi na francouzský způsob.

Těsto na tagliatelle 

400g mouky
4 vejce

     Na vál udělejte kopeček z mouky, uprostřed si vytvořte důlek a do něj vyklepněte čerstvá vejce. Nejdřív začněte těsto zadělávat vidličkou, potom se do toho opřete rukama. Mě tenhle poměr vajec a mouky vyhovoval, ale je možné, že vejce či mouka budou mít jiné vlastnosti, tak je možné přidat mouku, pokud bude těsto příliš řídké, nebo trošičku vody, bude-li moc tuhé, ale důležité je poctivě a vytrvale těsto propracovat. Poté se dá na chvilku odpočinout. V tu dobu jsem připravovala králíka, recept bude následovat.
     Pružné hladké těsto se dá buď vyválet a poté z něj tvořit (to je pro odolné povahy, protože je to fakt makačka, ale zase pomůže určitě proti stresu), nebo se dá prohnat strojkem na těstoviny. Tenhle způsob jsem zvolila já. Těsto jsem protahovala strojkem od nejširší po nejužší možné nastavení a naposled jsem si nastavila kráječ na velikost tagliatelle a bylo. Potom jsem si těstoviny rozvěsila po kuchyni na provázek uschnout, než dodělám králíka.
     Domácí těstoviny stačí vařit 3 minutky a jsou hotové. Kdo je zkusí jednou, zjistí, jak jsou dobré a příprava není nijak náročná, určitě si je zamiluje. Já se nejvíc těšim, až si z nich udělám jednou lasagne, protože nebudu používat plátky naskládané vedle sebe, ale jeden velký plát přes celý pekáč :-)

Králík po francouzku

4 porce králičího masa
1,5dcl bílého vína
2 velké mrkve
2 - 3 velká rajčata
svazek jarních cibulek nebo šalotky
6 stroužků česneku
čerstvé bylinky: tymián, rozmarýn, šalvěj
olivový olej
sůl, pepř

     Zapékací mísu vymažeme troškou olivového oleje, přidáme mrkev nakrájenou na tlustší kolečka, na hrubo nasekané jarní cibulky, přepůlené stroužky česneku, rajčata pokrájená na kostičky a čerstvé bylinky, vše osolíme a opepříme a podlijeme bílým vínem. Navrch posadíme osoleného a opepřeného králíka.
     Dáme péct v uzavřené nádobě nebo pod alobalem do rozehřáté trouby asi na hodinku podle velikosti králíka, podle potřeby můžeme podlít.
     Doporučuji podávat s domácími těstovinami nebo s bramborovými gnocchi.

Navštivte i moje stránky na facebooku.

Bon appetit! ...rande s pouliční pařížskou kuchyní

   
     Vyrazila jsem si na podzim na 5 dní do Paříže, rozpočet jsem neměla převeliký a přesto jsem ochutnala hodně dobrot, které bohužel u nás nemáme a ty, které máme jsou nepoměrně drahé od toho, jak lacině se dají pořídit právě v Paříži. V restauracích jsem se neohřála a raději jsem ochutnávala tu a tam něco po ulicích, ať už v boulangeriích (pekárnách), v pattiseriích (cukrárnách), v čínských restauracích, které mají o hodně odlišnou nabídku a nebo jsem se živila ze supermarketu Carrefour sýry, šunkami, sušeným hovězím a bílým chlebem. Nejzajímavější ale byla procházka po trhu nedaleko hřbitovu Montparnasse, kde jsem ochutnala klasický quiche lorraine plný creme fraiche, slaniny a sýra.

sýr z mléka ovčího, kozího a kravského

můj nejoblíbenější typický měkký kozí sýr se zeleno bílou plísní navrchu

   
     Typický Francouz, kterého není vždy lehké v Pařížipotkat, si ráno zajde pro croissanty, většinou snídá dva a sní je jen tak ke kafíčku. Bagetu si kupuje během celého dne, podle toho, kdy jí hodlá jíst, ale důležité je, aby bageta byla čerstvá. Jak dlouho je ale bageta čerstvá pro našeho ukázkového Francouze? Prý tři hodiny. Tím jsem se řídila a vychutnala jsem si sýry s čerstvým pečivem a bylo to lepší než kdejaká naše omáčka s knedlíkem... No a zajímavé bylo, že když Pařížani nakupovali v supermarketu, hned popadli bagetu a začali ji ještě cestou po obchodě lámat a jíst. To mi připadalo hodně sympatický :-)

Cukrárna v ulici s luxusními butiky Saint Honoré, kde jsem ochutnala po poradě s panem prodávajícím čokoládový dortík, který si doteď sama závidim :-) ..uvnitř polevy s hořké čokolády byl bílý šlehaný krém ze smetany na kakaovém korpusu, bohužel se neodvážím odhadnout podrobnosti, ale příště se tam zeptám.

Je libo tartaletku, nebo radši koláček? V pekárně na Montmartru byla velmi milá a veselá obsluha.

Byl by hřích neochutnat alespoň jednu makronku (tohle jsou věhlasné a originální Ladurée) a nebude doufám dlouho trvat, než si makronky připravím sama a samozřejmě se podělím o výsledek.

Z jiného soudku. Stejně jako u nás si Pařížani oblíbili asijskou kuchyni, kromě sushi restaurací jsou všude čínské restaurace a bistra, kde je možné najít všelijaké asijské speciality. Zajímavé je, že Asiat se při své přizpůsobivosti snažil Francouzům nabídnout něco trochu po jejich. Takže jako se u nás připravuje spousta jídel z vepřového, protože jsme národ prasožroutů, Pařížanům se nabízí po asijsku připravené čerstvé mušle mnoha druhů, více druhů krevet a spousta kuřecích a hovězích jídel a vepřová jsou jen velmi vzácná. Nejvíce mi chutnali knedlíčky, které jsou na fotce vlevo nahoře, které byly plněné krevetami nebo vepřovým masem.

Francouzská kuchyně se mě držela i před spaním, když v televizi začal Master chef. Zbývali jen tři kuchaři a připravovali dezert ze syrovátky (nevídané) a kuřecí roládu.

     Nakonec přidám několik fotek z trhu, kde byla široká nabídka ovoce a zeleniny, zejména bych si všímala nádherných rajčat různých tvarů, druhů a barev a artyčoků, které se dali pořídit za 2,5 eura po pěti kusech. V tu chvíli jsem pomalu začínala litovat, že nemám v hotelu aspoň malý vařič a to nebylo všechno. Čerstvé mořské plže a mlže vystavovalo několik prodejců. Někteří prodávali houby, ze kterých jsem poznala hřiby, lišky klasické oranžové, ale i černé, čirůvky a další. Škoda jen, že tam neměli lanýže, ale byl to trh pro běžné lidi, tak by to ani nemělo smysl. Problém ale byl, že turisté tam žádní nebyli a ne každý prodavač byl zvědavý na to mluvit anglicky, nakonec ale zjistí, že s Češkou se dá domluvit i rukama a nohama a pookřeje. 

     Vyloženě uchvácená jsem byla z prodeje drůbeže. Prodávala se i s hlavou a pařátama, takže člověk krásně viděl, jaké zvíře a v jaké kondici si skutečně kupuje. Žádný zajíc v pytli aneb polské kuře v plastu. Stejně tak se prodávali i králíci, které vám prodavač stáhne, až potom, co si vyberete huňáče, co se vám líbí nejvíc. 

     Nejdéle jsem se zdržela u pultu s lahůdkami. Člověk aby majonézový salát pohledal! Na výběr bylo několik naložených salátů z různých vnitřností, tlačenka skoro jako česká s tím rozdílem, že se nechlubila množstvím aspiku, ale krásnou mozaikou z masa a zeleniny, dále nabízeli tlačenku z drštek, různé teriny, quiche, sladké koláče a hlavně u zákazníků nejoblíbenější gratinované brambory (klasické se sýrem, s pórkem, s cuketou, s uzeninou apod.), čočku s kousky vepřového, kachního a klobásami, rajčata a zelné listy plněné mletým masem, rýži s mořskými plody a něco jako bramborovou kaši. A takhle jsem to pro vás zdokumentovala:

     Mě Paříž vždycky inspiruje, tentokrát snad víc než kdy jindy a už se těšim, až si upěču makronky, králíka nebo nějaký quiche, tak snad i vy se necháte lehce inspirovat fotkami a mým skromným komentářem.

Navštivte i moje stránky na facebooku.

Na podzim se zahřejem

     Podzim je skvělá doba pro kuchtíky, sklízí se úroda, chodíme na houby, a protože je venku zima, rádi trávíme víc času doma odpočinkem při dobrém jídle. Dneska jsem vybrala moje dvě oblíbené podzimní polévky, které jsou supr výživné a k tomu zatraceně dobré.

Christopher Beaumont Still Life with Pumpkin, Potatoes, Onions, Carrot, Garlic & Shallots 2012

Dýňový krém se smetanou nebo bez

     Dýňové polévky jsou u nás stále oblíbenější, zkoušela jsem různé varianty podle Jamieho s pancettou, koriandrem a šalvějí, nebo Gordonovu s parmezánem a muškátovým oříškem nebo z pečené dýně potřené olivovým olejem, česnekem a rozmarýnem. Určitě musím doporučit vyzkoušet si různé varianty, protože dýně je neskutečně kombinovatelná. Dneska jsem se rozhodla pro nejklasičtější a nejzákladnější recept, od kterého pak můžete své další pokusy odvíjet.

1 velká dýně
1 cibule
4 stroužky česneku
1 mrkev
zeleninový vývar
provensálské bylinky
smetana a nebo ne

     Osmahneme cibulku a přidáme mrkev pokrájenou na drobné kostičky, po pár minutkách přidáme česnek, promícháme a vhodíme dovnitř i vypeckovanou dýni pokrájenou na kostky a zalijeme vodou nebo vývarem. Dýni není třeba vařit dlouho, po 15 minutkách vyzkoušejte, jestli je dýně i mrkev měkká, přisypte sušené provensálské bylinky a můžete mixovat dohladka. Při servírování je možné na krém nalít trochu 33% smetany, která polévku ozdobí i zjemní, ale my, co chceme jíst dobře, hodně, ale nepřibrat, smetanu klidně vynecháme.

Bramboračka

     Skvělá polévka, do které je možné použít čerstvé i sušené houby a nejlépe kombinaci obou. Můj recept se liší od většiny jiných tím, že polévku nezahušťuji, připadá mi to zbytečné a pokud jí chci vařit tak, aby byla hodně hutná, přisypu kroupy, které jsou pro zdraví určitě lepší než jíška.

Pro 4 osoby potřebujeme:
1 cibule
4 stroužky česneku
2 mrkve, celer, petržel v poměru 1:1:1
3 brambory
200g čerstvých hub nebo 2 hrsti sušených
vývar nebo bujonová kostka
drcený kmín
majoránka
pepř, sůl
máslo nebo olej do základu

     V kastrolu si na másle nebo oleji osmahneme cibulku, po 4 minutách přidáme na drobné kostičky nakrájené kořenovou zeleninu, lehce osmahneme, vsypeme na drobno pokrájený česnek a houby na kostky, okořeníme drceným kmínem a pepřem a zalijeme vývarem nebo bujonem a přidáme na kostky nakrájené brambory. Osolíme a necháme vařit, než je zelenina měkká. Na závěr přidáme spoustu sušené majoránky a polévka je hotová.


     Dobrou chuť.

Navštivte i moje stránky na facebooku.

Šípková zavařenina do omáček nebo jen tak

     Jako účinný lék na podzimní depresi doporučují lékaři sport a pobyt na čerstvém vzduchu. Já bych přidala ještě sbírání hub a jiných podzimních plodů jako je šípek. Obsahuje velké množství vitamínu C, ale i vitamíny skupiny B a kromě jiného i vápník, proto je prý nejúčinnějším přírodním lékem na paradentózu a onemocnění dásní. Ke sběru šípků je podstatné mít zakryté ruce, protože jinak se vám trny zapíchají rovnou do kůže a pak je nutné sbírat šípky ve vhodnou dobu, zralé bývají během září, ale sbírat se dají pouze do té doby než přemrznou, pak už nejsou ke sběru vhodné.
     Ze šípků se vyrábí šípkové víno, sirup, marmelády, šípková omáčka nebo si můžete připravit čaj. To by bylo asi nejjednodušší, ale proč si nepřipravit zavařeninu, kterou můžeme pak použít na šípkovou omáčku a nebo si jí vychutnat jen tak na čerstvém pečivu s máslem.
     Já jsem sbírala na chatě a natrhala jsem si asi kilo a půl šípků, což vystačilo na 3 zavařovací skleničky.

Šípková zavařenina

1kg opraných očištěných šípků
1kg krupicového cukru
hřebíček vcelku

...někdo přidává jablka 1:1 s cukrem, někdo přidává citronovou kúru, někdo přidává pektogel a někdo nepoužívá nic než šípky s cukrem, tak uvažte sami, ale mě s hřebíčkem chutnala moc :-)

     Šípky vložíme do hrnce a zalijeme hrnkem vody, vaříme pod pokličkou asi půl hodinky, dokud nejsou měkké. Potom je nutné směs propasírovat, jde to jednoduše tak, že šípky rozmixujeme a pak je propasírujeme přes jemné síto.
     Potom dáme šípky znovu vařit, přidáme cukr, vhodíme několik hřebíčků a po zavaření plníme do čistých sklenic, ty po naplnění zavřeme a otočíme dnem vzhůru, tím se vytlačí vzduch a zavařenina tak vydrží několik měsíců ve špajzu.




     Mě se nejvíc líbí využití na šípkovou omáčku. To je klasika ke zvěřině a připravuje se obvyklým způsobem, na cibulovém základě se orestuje kořenová zelenina na kostičky, nechá se změknout, pak se přidá divoké koření, lžíce rajského protlaku a 2 lžíce šípkové zavařeny, vše se zalije sklenkou vína a vývarem a nechá se dusit. Maso se k tomu připravuje zvlášť a pak se nechá prohřát v omáčce. Podává se nejlépe s domácími houskovými knedlíky a šlehačkou.
     Takovou omáčku se zvěřinou jsem si jednou dala na výletě v Kersku v hospodě, kde jídával a pil i pan Hrabal a takhle jsem ji vyfotila (trochu jsem před tim už ujedla, nedalo se odolat):

   Navštivte i moje stránky na facebooku.

Tykev ze zahrádky na 3 snadné způsoby

     Na jaře jsem zasadila několik tykvových nebo dýňových semen (jak kdo chce) a nakonec jsem se dočkala jedné pořádně velké tykve. Trochu jsem se jí bála, protože byla grandiózní a byla by škoda jí nespotřebovat, tak jsem musela vymyslet několik dobrých receptů, aby chutnalo mě, ale i rodičům, kteří nejsou největšími fanoušky zdravých receptů a od dýně čekali jen něco ultra zdravého.
     Ale tykev je opravdu zdravá, působí proti zácpě, má protizánětlivé účinky a kromě toho obsahuje důležité stopové prvky.
     Lidé si často dýni kupují jako podzimní dekoraci, ale zanevřeli na ní jako na potravinu např. kvůli bezchuťovým dýňovým kompotům. Já jsem si proto vymyslela 3 rychlá jídla, která by mohla chutnat opravdu každému:

Dýňový krém s rajčaty, parmezánem a bazalkou

(4 - 6 porcí)

1kg tykve/dýně
300g rajčat (já měla žlutá, která nezměnila barvu polévky)
1 cibule
4 stroužky českého česneku nebo 6 čínského
větší hrst strouhaného parmezánu
hrst bazalkových listů
smetana 33%
sůl a pepř

     V hrnci si zesklovatíme cibulku na drobno, přidáme dýni pokrájenou na kostky (pokud budou menší, polévka bude vařená rychleji a naopak), rovnou vmícháme i česnek na plátky, minutku restujeme, přidáme nakrájená rajčátka, promícháme, opepříme a zalijeme vodou nebo vývarem tak, aby byla dýně celá akorát pod vodou. Když je dýně měkká, sundáme hrnec z plamene, vhodíme listy bazalky, polévku rozmixujeme dohladka, vmícháme parmezán (již nevaříme) a nakonec ozdobíme při podávání abstraktním obrazcem ze smetany. Podle vkusu zdobíme ale i obrazcem např. krajinky, portrétem nebo jinak.

Dýňový krém s cizrnou zjemněný smetanou

(4 - 6 porcí)

1 kg tykve
1 konzerva cizrny
1 cibule
3 - 4 stroužky česneku
200 ml smetany
muškátový oříšek
sůl, pepř

     První kroky receptu jako u předchozího... cibulka nadrobno, dýně na kostky, česnek, opepříme, zalijeme vodou či vývarem, aby se dýně akorát potopila a čekáme až změkne, přidáme cizrnu, povaříme, aby nebyla studená, osolíme a ochutíme muškátovým oříškem, vmícháme smetanu a rozmixujeme. Polévku můžete zdobit kuličkami cizrny, já jsem si hloupě nenechala, tak jsem zdobila jen čerstvě mletým pepřem a olivovým olejem.

Špagety s dýňovým pyré

4 porce

500g špaget
300g dýně
100g rajčat
1 menší cibule
4 stroužky česneku
hrst strouhaného parmezánu
bazalkové listy
sůl a pepř

     Bystrý čtenář hned odhalí velkou podobnost s první polévkou. Je to tak, totiž nejdřív jsem si vymyslela pyré ke špagetám, a protože večer na mě nezbylo a ségra řikala, že večer se mám vyhnout sacharidům, opičila jsem se s přípravou, ale udělala jsem polévku. O nic vás ale nešidím, pyré bylo vynikající a už se těším, až si ho zase připravím.

     Začátek zase stejně až k česneku a rajčatům, ale vody přidám pouze decku, aby se začala směs pěkně dusit, ale nebyla příliš tekutá, omáčka má být hustá. Trvá to asi 15 minut, když je dýně měkká, sundám z plamene, vhodím bazalku (hodně bazalky) a rozmixuji.
     Zatím si dám vařit špagáty pěkně na skus a než je sliji, schovám si asi půl hrnku vody, ve které se vařili (obsahuje škrob),
     Omáčku ve velkém hrnci dám nad plamen, zahřeji, přidám parmezán a škrobovou vodu, vhodím špagety, vmíchám olivový olej, pěkně promíchám a je to. Tímto způsobem se vždy vytvoří krásně krémová jemná omáčka a špagety nejsou suché jako jsme zvyklý z většiny restaurací.


Tak doufám, že si dýni nebo tykev taky vychutnáte tak jako já a nechte se klidně inspirovat recepty, které jsem zde představila...jsou rychlé a docela zdravé, řekla bych :-)

Navštivte i moje stránky na facebooku.

Mám přebytky rajčátek

   Zasadila jsem si pár rajčatových keříků a najednou mám zahrádku samé rajče. Je to popravdě naprosto super, protože si můžu každý den natrhat dostatek rajčat na salát nebo na jídlo pro celou rodinu a taky toho využívám. Rajčátka jsou mnohem sladší než ta z obchodů a voní! U mě je jednoduché poznat dobré rajče, jelikož trpím na ekzém, tak když sahám na rajčata z obchodu, nic se nestane, ale když pracuji s dobrými rajčaty, která vyrostla ze země a ne skelné vaty a nebyla vyhnána tisíci hnojivy, hned se osypu a v tomto případě z toho mám i radost.

     Zkoušela jsem mnoho receptů, které jsem si vymýšlela, nebo jsem se nechávala volně inspirovat u TV Papriky a některé pokusy jsem pro vás i vyfotila. Nakonec jsem si všimla, že všechna jídla jsou opravdu lehká, takže mohou posloužit jako lehký oběd nebo večeře. Nerozepisuji se s přesnými recepty, vše bylo připraveno podle oka a proto jsem se snažila každé jídlo dostatečně podrobně nazvat tak, aby zazněly všechny hlavní suroviny, ale např. sůl a pepř jsem pochopitelně vynechala.

     Vybrala jsem těchto 7 jídel, která byla extrémně chutná a celkem se mi je povedlo i vyfotit, tak snad si nějaká vyzkoušíte, nebo se necháte inspirovat a určitě vám budou chutnat jako mě :-)

Penne se žlutými rajčátky zahřátými chvílku na pánvi s rozvoněným česnekem v olivovém oleji, nakonec trocha vody s těstovin, hromádka parmezánu a pár mini mozzarellek, zdobené pažitkou ze zahrádky

Špagety s červenými a žlutými rajčátky s černými olivami, bazalkou a parmezánem

Bulgur s krůtím masem, žlutými a červenými rajčátky, sušenou bazalkou a zálivkou z olivového oleje a citronové šťávy, zdobené čerstvou bazalkou

Salát z rajčátek s balkánským sýrem, mátou a bazalkou

Masové tortelliny v rajčatové omáčce (pár minutek podušená rajčátka na česneku, následně rozmixovaná), s čerstvými žlutými rajčátky a listy bazalky

Teplý salát z bulguru s čerstvými rajčátky, paprikami, nadrobno nakrájenou cibulkou a česnekem a čerstvými bylinkami, promícháno s medovou zálivkou z olivového oleje, citronové šťávy a medu. Servírováno s tzatziky z nastrouhané okurky, řeckého jogurtu a kopru, sypáno červenou paprikou.

Luštěninová cmunda - podušená rajčata na česneku s pórkem, čerstvými čili papričkami, žlutými paprikami s fazolemi a čočkou připravenými podle návodu, kořeněno římským kmínem, koriandrem a sušeným oreganem. Navrch kopeček zakysané smetany, zdobeno kolečkem papriky

Navštivte i moje stránky na facebooku.

Vídeňský trh Nachtsmarkt

 
    Naskytla se příležitost jet ve všední den do Vídně. Vzala jsem si tedy volno a po čtyřech hodinách jízdy autem jsem byla na místě. Prvním bodem programu byl park u zámku Schönbrunn, který mě okouzlil Neptunovou fontánou a krásným výhledem z terasy Gloriette. Ale hlavním cílem mi byl trh Nachtsmarkt. Předem jsem si zjistila, že by to měl být rozlehlý trh, kde najdu spoustu i exotických druhů ovoce a zeleniny a budu moct ochutnat delikatesy z celého světa. Bylo to tak.
     Na délce ulice asi o kilometru a půl jsem mohla vybírat dobroty asi ze 120 stánků a restaurací, kde jsem našla kuchyni jak balkánskou, tak vietnamskou, indickou nebo italskou, bedny s ovocem, zeleninou, kořením, mořskými plody, kávou, ovocnými a vinnými nápoji a buhví s čím. 

     Cítila jsem se jako na dovolené v Turecku a ať už to bylo národností prodejců nebo převahou tureckých delikates, bylo to super, protože trh byl civilizovaný a udržovaný v čistotě podle Rakouských zvyků, ale otevřený a vábivý vůněmi jako trh turecký. Z každého stánku se ozýval prodejce s nabídkou dnešních pochoutek a lákal na ochutnávku toho nejlepšího, co měl. Takhle jsem si přišla na falafel s hummusem, plněné papriky, meloun s parskou šunkou i tzatziky. Škoda že jejich chleby nebyli v nějakém ochutnávkovém vydání, protože po těch sem pošilhávala celé hodiny, ale už jsem byla nacpaná.

     Nejdřív jsem byla ohromená množstvím čerstvého ovoce a zeleniny, nebo možná ne ani tak množstvím jako skladbou, protože vybírat jste mohli z tuzemské produkce, ale i dovozené plody a hrozně ráda bych vám řekla, jak se všechny jmenovali, ale sama si názvy nejsem jistá. Poznala jsem např. plantainy, což jsou takové zelené banány, které se připravují i na slano (jednou jsem je ochutnala nakrájené na plátky a opražené na pánvi jako třeba brambory a musím uznat, že mi to chutnalo moc). Potom jsem tam viděla chlebovník, který jsem nikdy neochutnala, ale určitě se na to chystám, prý se z něj vyrábí skvělé sušené ovoce a když se upeče, chutná jako chleba, proto ho zřejmě nazvali chlebovník. Ale ze známějších exotických druhů jste mohli pořídit třeba artyčoky za dobré ceny, fíky, liči atd, atd.

   Potom jsem žasla nad stánky s kořením. Kromě běžných druhů a směsí měl každý stánek své speciály jako např. třísky ze sušených rajčat, různé druhy hořčičných semínek, ale i nespočet druhů kari směsí, u dvou stánků měli pimenton papriku ze Španělska a když prodávají vanilkové lusky, nebalí je do tubiček, ale dají vám je do pytlíčku a to za směšnou cenu euro a půl. A milovníci prefabrikovaných potravin si mohli pořídit i sáček glutamanu sodného. Ale nejen ti si přijdou na své, taky milovníkům chilli srdce zaplesá, protože si mohou pořídit hromady chilli sušeného drceného i mletého, ale taky různé druhy čerstvých papriček jako habanero nebo jalapenos, u kterých i prodejce varuje před jejich pálivostí. 
     Když dostanete hlad, můžete si buď sednout do jedné z restaurací, které nabízejí různé světové kuchyně, mě nejvíce zaujala restaurace rybí, která byla spojená i se stánkem s čerstvými rybami a plody moře, takže jste svůj oběd viděli ještě než se na něm vyřádil kuchař. Samozřejmě si můžete dát i klasický wiener schnitzel, ale mě nejvíc zajímalo stánkové občerstvení, protože ze svých i cizích zkušeností vím, že nejlepší a nejautentičtější jídlo bývá právě tam. Stánek jsem vybírala podle toho, kolik místních se u něj zastaví. 
     Nakonec vyhrál stánek s kebabem, který byl spojen s řeznictvím a neustále se tam zastavovali místní, aby si koupili před vlastníma očima porcované maso z celých kusů zvířat a aby si k tomu vzali i občerstvení do ruky a popovídali si s prodavačem. Vybrala jsem si samozřejmě jehněčí kebab a prodejce to hned radostně ohodnotil, že sem vybrala správně, že kuřecí není pravej. Výhodou je, že u takového jídla i posilujete, protože tenhle kebab měl určitě minimálně půl kila, houska (takový ten klasický bílý chleba na kebab) byla čerstvá, maso bylo skvěle kořeněné a pán s ním vskutku nešetřil a přidal i čerstvou zeleninu, jogurt a drcené čili... Extáze. Kebab zabalí do celofánu tak, abyste si nedojedený kus mohli zabalit a odnést s sebou, protože snad ani nepředpokládá, že by takovou bombu někdo snědl na jeden zátah. A cena? 3 euro! Kéž by se pán přestěhoval za mnou do Prahy.
     Když už jsem z trhu odcházela, našla jsem ještě nejzajímavější stánek, vedle kterého seděli a postávali jen chlapi, většina z nich s mastným tričkem i vlasy. Nad stánkem byla cedule s nápisem Wurstwaren, což jsem si po domácku přeložila jako Buřtárna. V nabídce měli spoustu uzenin, většinou na tácku s hořčicí a k tomu pívo a můžu vám říct, že tohle by se u nás taky chytlo. 
    Nakonec jsem si pro vás nechala stánky, kde prodávali zejména pečivo a falafel, ale to nejlepší měli v chladícím pultu, kde se krčily ty nejlepší dobrůtky. Vedle červených, zelených, žlutých a čili papriček plněných čerstvým nebo balkánským sýrem, nabízely několik druhů italských, španělských a řeckých oliv (z nich několik druhů s obarvenou slupkou pro chuťové i estetické využití), plněné cibulky, parmskou šunku, sýry sta druhů, pravou mozzarellu z bůvolího mléka, pravou fetu, vynikající balkánský sýr, který se tomu našemu vůbec nepodobá a všechno za slušné ceny. To co jsem mohla srovnat, tak ceny např. sýrů a oliv byly příznivější než u nás. Z velkých mís jsem si vybírala z několika druhů hummusů, např. chilli nebo s koriandrem a ten byl!    
     No a jako sladkou tečku jste si mohli vybrat baklavu s pistáciemi, s vlašskými ořechy, s kešu oříšky nebo jen se sezamem plnou vynikajícího medu, nebo italskou zmrzlinu, čerstvé koblihy, ale taky cukrkandly, čokolády a bombóny. Jenže co by to bylo za kulinářskou návštěvu Vídně, kdyby si člověk neskočil do hotelu Sacher na pravý Sacher dort, který už pravější nikde jinde nekoupíte. 


     Kdybych jela do Vídně znova, určitě by Nachtsmarkt byl opět jedním z hlavních bodů programu, protože tam toho zůstalo ještě mnoho, co jsem nestihla ochutnat. Doporučuju na něj vyrazit spíš dopoledne, kdy je nabídka stánků největší, večer hrají prim restaurace a na odpoledne bych si naplánovala procházku centrem, kam dojdete z trhu pes Karlsplatz pěšky a aspoň pěkně vytrávíte.

Navštivte i moje stránky na facebooku.